Podzimní práce na zahradě se snadno odloží — počasí je ještě příjemné, poslední rajčata a papriky dozrávají a člověk má pocit, že na úklid je čas. Většina následujících věcí ale má konkrétní termín, po kterém už nemá smysl je dělat, nebo naopak čím dřív se udělají, tím líp na tom zahrada bude na jaře.
1. Sklidit a uklidit zbytky rostlin
Jakmile plodina dosklízí, natě z ní odstraňte. Zdravé zbytky (hrášek, fazole, salát) můžou zůstat rozdrcené na záhonu nebo na kompostu, cokoliv napadeného chorobou (plíseň rajčat, padlí u okurek a cukety) patří do komunálního odpadu — spory v běžném kompostu nezaniknou a příští rok by se choroba vrátila.
2. Vysadit ozimý česnek
Říjen je hlavní termín pro výsadbu ozimého česneku — dost brzy, aby stihl do zimy zakořenit, ale ne tak brzy, aby vyrašil nad zem. Hodí se přesně na záhony, které se uvolnily po letní zelenině jako cuketa nebo rajčata. Podrobný postup je v článku kdy zasadit česnek.
3. Zasít zelené hnojení na prázdné záhony
Záhon, který se do zimy jinak nevyužije, se nevyplatí nechávat holý. Hořčice bílá nebo svazenka vzejdou i v chladnějším září, přes zimu samy vymrznou a jejich zbytky ochrání a na jaře obohatí půdu — bez nutnosti cokoliv dalšího dělat.
4. Využít spadané listí
Listí není odpad. Zdravé se hodí jako mulč kolem trvalek, keřů a ovocných stromů, kde přes zimu chrání kořeny před mrazem a postupně se rozkládá. Napadené listí (skvrnitosti, padlí) patří pryč od zahrady, ne na kompost ani jako mulč — choroba by přezimovala a na jaře se vrátila.
5. Poslední sečení a přihnojení trávníku
Trávník se seče naposledy zhruba měsíc před prvním očekávaným mrazem, aby stihl zregenerovat a nešel do zimy s příliš krátkými stébly. Podzimní hnojivo s nižším obsahem dusíku (a vyšším draslíku) posílí kořeny místo růstu nadzemní části. Podrobnosti v průvodci péče o trávník.
6. Rozdělit a přesadit trvalky
Konec léta a začátek podzimu je pro dělení přerostlých trsů trvalek lepší než jaro — půda je ještě teplá, takže kořeny stihnou zakořenit před zimou, zatímco nadzemní část už neroste a rostlinu tolik nezatěžuje.
7. Ochránit citlivé rostliny před mrazem
Mladé dřeviny, růže a citlivější trvalky se vyplatí před prvními mrazy okopat a zamulčovat slámou nebo kůrou kolem kmínku. Náročnější druhy jako fíkovník nebo hortenzie ocení navíc obalení netkanou textilií — ne fólií, pod kterou by se rostlina mohla srážením vlhkosti spíš poškodit.
8. Sklidit a uskladnit zeleninu na zimu
Brambory, mrkev, dýně a další skladovací zelenina se sklízí před prvními mrazy a ukládá do chladu a tmy. Jak jednotlivé druhy správně uchovat, aby vydržely co nejdéle, popisuje článek jak uchovat úrodu.
9. Zkontrolovat a vyčistit nářadí i skleník
Než nářadí na zimu uložíte, očistěte ho od zeminy a naostřete čepele nůžek a rycích vidlí — usnadní to práci hned zjara. Skleník nebo fóliovník je dobré vymýt, hlavně pokud v něm letos byla plíseň nebo padlí, aby se spory nepřenesly do příští sezóny.
10. Naplánovat příští sezónu
Podzim je nejlepší čas zapsat si, co kde letos rostlo — na jaře se to špatně pamatuje, a přitom je to základ pro střídání plodin. Zvlášť u lilkovitých (rajčata, papriky, brambory) a tykvovitých (cuketa, okurky, dýně) se vyplatí vědět, kde byly poslední 3–4 roky, než se na stejné místo vrátí. Pomoct s rozvržením může i plán výsevu.
Většina těchto prací zabere jedno odpoledne, ale rozloženě do zbytku podzimu se dají stihnout bez spěchu. Co konkrétně sázet a sít právě teď, najdete v měsíčním přehledu co zasadit v září a v říjnu.