·6 min čtení

Co zasadit po rajčatech — proč počkat do jara

Rajčata jsou nejoblíbenější zeleninou na zahradě, ale patří i mezi ty, po kterých se toho letos moc dalšího nestihne. Plodí totiž až do prvních mrazíků, a tak přichází řada spíš na podzimní úklid a plán na příští sezónu než na druhou úrodu.

U hrášku nebo salátu dává smysl ptát se, co zasadit hned po sklizni — záhon se uvolní v půlce léta a do konce sezóny zbývá dost času. U rajčat je situace jiná. Venkovní rajčata plodí prakticky do října, skleníková ještě déle, takže než se záhon uvolní, na klasickou druhou úrodu už většinou nezbývá čas.

To ale neznamená, že se záhonem není co dělat. Jen se otázka posouvá z „co ještě letos zasadit" na „jak záhon připravit na zimu a co na něj naplánovat příští rok".

Reklama

Kdy se rajčata sklízí a proč je pozdě na druhou úrodu

Venkovní rajčata dorůstají do září a první mrazíky obvykle ukončí sezónu za ně — teplota pod 5 °C zastavuje dozrávání a mráz rostlinu rovnou zničí. Skleníková a fóliovníková rajčata vydrží o pár týdnů déle. V obou případech je to ale pozdě na cokoliv, co potřebuje víc než pár týdnů do sklizně.

Co ještě letos stihnete, pokud se záhon uvolní dřív

Sklidíte-li rajčata už v druhé polovině srpna nebo začátkem září (třeba kvůli plísni), pár možností zbývá:

  • Ozimý špenát — seje se právě teď, přes zimu jen zpomalí a sklízí se brzy zjara.
  • Polníček — jedna z mála zelenin odolných i vůči mrazu, klidně vydrží sklízet pod sněhem.
  • Ozimý česnek — pokud se záhon uvolní až v říjnu, sází se přesně teď a s ničím dalším nekoliduje.

Vysévat cokoliv rychlejšího (ředkvička, salát) má smysl jen do poloviny září — později už zpravidla nestihne dorůst sklizňové velikosti.

Reklama

Co na záhon po rajčatech nesázet ani příští jaro

Tohle je u rajčat důležitější otázka než „co zasadit hned". Rajčata patří mezi lilkovité a v půdě po sobě zanechávají spory chorob, které přežívají roky:

  • Plíseň bramborová/rajčatová (Phytophthora) — nejčastější důvod, proč rajčata na konci sezóny scházejí. Spory přežívají v půdě i v napadené natě.
  • Verticiliové a fusariové vadnutí — houbové choroby, které napadají cévní systém rostlin a v půdě vydrží 3–4 roky.

Na stejný záhon proto nejméně 3–4 roky nepatří žádná jiná lilkovitá zelenina — papriky, lilek ani brambory. Nejde jen o rajčata samotná: pěstovat je opakovaně na stejném místě rok co rok je jeden z nejčastějších důvodů, proč rajčatům postupně přibývá chorob.

Co na záhon po rajčatech naopak patří příští jaro

SkupinaPříkladyProč se hodí
Luskovinyfazole, hráchvrátí do půdy dusík, který rajčata vyčerpala
Cibulová zeleninacibule, pórekjiná čeleď, nesdílí choroby lilkovitých
Košťálová zeleninazelí, brokolice, květáknáročná na dusík, po přihnojení dobře poroste

Jak připravit záhon po rajčatech na podzim

  1. Odstraňte celou natě i kořeny — na rozdíl od hrášku nebo fazolí kořeny rajčat v zemi nenechávejte, mohou v nich přezimovat spory chorob.
  2. Napadenou natě nekompostujte — patří do komunálního odpadu nebo na spálení, ne na kompostovou hromadu.
  3. Zvažte zelené hnojení — hořčice bílá nebo svazenka zaseté teď na podzim ochrání půdu přes zimu a na jaře ji obohatí.
  4. Naplánujte, co bude na záhonu příští rok — s ohledem na 3–4leté odstupy u lilkovitých se vyplatí mít přehled, kde loni a předloni rajčata rostla.

Rajčata jsou dobrá připomínka, že podzim na zahradě neznamená jen sklízet, ale hlavně plánovat dál. Kompletní přehled toho, co dalšího teď stihnout, najdete v průvodci podzimní práce na zahradě, a jak plodiny na záhonech střídat rok od roku v článku střídání plodin.

Reklama