Důvod je jednoduchý. Na podzim je půda ještě prohřátá z léta, ale vzduch už chladný — takže rostlina nemusí živit listy a veškerou energii dá do kořenů. Do jara stihne vybudovat kořenový systém a v květnu, kdy přijde první sucho, už má z čeho čerpat. Jarní výsadba tuhle výhodu nemá: rostlina rovnou raší a kořenit i růst musí naráz.
Kdy přesně sázet
Ideální okno je od poloviny října do konce listopadu — po opadu listí a před tím, než půda promrzne. Řídit se dá jednoduchým pravidlem: dokud jde půda kopat, dá se sázet.
Co na podzim sázet a co ne
| Skupina | Podzimní výsadba | Poznámka |
|---|---|---|
| Listnaté stromy a keře | ideální | jabloně, hrušně, slivoně, rybíz, angrešt |
| Růže | ideální | po výsadbě nahrnout zeminu ke krčku |
| Živé ploty (opadavé) | ideální | habr, ptačí zob, dřín |
| Jehličnany a stálezelené | spíš září | musí zakořenit dřív, přes zimu odpařují |
| Broskvoně, meruňky | raději jaro | citlivé na zimní vymrznutí mladých dřevin |
| Vavřín, fíkovník, citrusy | ne | mrazově citlivé, sázet až na jaře |
Prostokořenné sazenice — podzimní specialita
Na podzim se prodávají takzvané prostokořenné dřeviny — bez květináče, s holými kořeny. Jsou výrazně levnější než kontejnerované a zakoření stejně dobře, ale mají jednu podmínku: kořeny nesmí nikdy vyschnout. Od nákupu do výsadby je držte zabalené ve vlhkém hadru nebo je zasypte zeminou. Hodina na slunci na kolečku dokáže sazenici zabít.
Jak sázet krok za krokem
- Jáma dvakrát širší než kořenový bal, ale ne hlubší. Stromy zasazené hluboko trpí a často po letech uhynou.
- Stěny jámy rozrušte — u těžké půdy se hladké stěny chovají jako květináč a kořeny se z nich nedostanou ven.
- Kořeny rozprostřete — u prostokořenných rovnoměrně do stran, u kontejnerovaných stočené kořeny na okraji balu rozvolněte nebo naříznněte.
- Kořenový krček nechte na úrovni terénu — u roubovaných dřevin musí zůstat místo roubování nad zemí.
- Zasypte původní zeminou, ne čistým kompostem — příliš bohatá jáma odrazuje kořeny od prorůstání do okolní půdy.
- Vytvořte závlahovou mísu a důkladně zalijte — 20–30 litrů na strom, i když prší. Voda usadí zeminu kolem kořenů.
- Ukotvěte kůlem — u stromů nad 1,5 m nutnost. Kůl zatlučte před výsadbou, ne po ní, ať neprorazíte kořeny.
- Zamulčujte — 5–7 cm kůry nebo listí, ale nechte volný kruh kolem kmínku.
Na co se po výsadbě nezapomíná
- Zálivka i na podzim — pokud po výsadbě nastane suché období, zalévejte až do zámrzu. Nejčastější příčina úhynu nově vysazených dřevin je sucho, ne mráz.
- Ochrana kmínku před ohryzem — spirála nebo pletivo. Zajíci a hraboši berou mladou kůru přes zimu jako první volbu.
- Bílý nátěr nebo rákosová rohož na jižní straně kmene proti mrazovým deskám — praskliny vznikají za slunečných zimních dnů, kdy se kůra ve dne nahřeje a v noci prudce zmrzne.
- Řez až na jaře — po podzimní výsadbě dřevinu nezakracujte, počkejte na předjaří.
Časté dotazy
Je opravdu lepší sázet stromy na podzim než na jaře?
U opadavých listnatých dřevin ano. Půda je na podzim teplá, srážky pravidelné a rostlina bez listů dává veškerou energii do kořenů — do jara má náskok celé jedné sezóny. U jehličnanů, stálezelených a mrazově citlivých druhů (broskvoň, meruňka) je naopak jaro bezpečnější.
Do kdy se dají na podzim sázet dřeviny?
Dokud jde půda kopat a není promrzlá — v běžných podmínkách zhruba do konce listopadu, v mírných zimách i v prosinci. Rozhodující je, aby po výsadbě zbývalo pár týdnů bez trvalého mrazu, kdy rostlina stihne navázat kontakt s okolní půdou.
Musím novou dřevinu na podzim zalévat, když prší?
Ano, hned po výsadbě rozhodně. Zálivka neslouží jen k dodání vody, ale hlavně k usazení zeminy kolem kořenů — vyplní vzduchové kapsy, ve kterých by kořeny vyschly. Dalších 20–30 litrů opakujte, kdykoli nastane delší suché období až do zámrzu.