Rostliny nejčastěji nezabíjí samotný mráz, ale kombinace zmrzlé půdy a slunce: nadzemní část odpařuje vodu, kterou kořeny ze zmrzlé země nedokážou doplnit, a rostlina uschne. Proto je u většiny trvalek a dřevin důležitější chránit kořeny a bázi než listy.
Co ochranu potřebuje a co ne
| Skupina | Ochrana | Jak |
|---|---|---|
| Otužilá zelenina (kapusta, polníček, špenát) | není nutná | případně lehká textilie pro delší sklizeň |
| Poslední letní zelenina (rajčata, papriky) | jen krátkodobě | textilie přes noc, prodlouží sklizeň o 2–3 týdny |
| Čerstvě vysazené dřeviny | ano, první 2 zimy | mulč ke kořenům, kmínek obalit |
| Růže | ano | nahrnout zeminu ke kořenovému krčku 20 cm |
| Citlivé trvalky (fuchsie, hortenzie) | ano | mulč + textilie na nadzemní část |
| Fíkovník, granátovník | ano, důkladně | obalit textilií, kořeny silně zamulčovat |
| Rostliny v nádobách | vždy | nádobu izolovat, ne jen rostlinu |
Netkaná textilie ano, fólie ne
Tohle je nejčastější a nejdražší chyba. Fólie nedýchá — pod ní se sráží vlhkost, rostlina se v teplých dnech zapaří a v mrazu ji obalí ledová vrstva. Netkaná textilie propouští vzduch i vodní páru a přitom zadrží několik stupňů. Alternativy: juta, rákosové rohože, chvojí ze smrku.
Chvojí má navíc výhodu, že nezadržuje vlhkost a na jaře se snadno sundává — a pod ním rostlina neuhnije, i když ho zapomenete odstranit o týden dřív.
Rostliny v nádobách jsou nejohroženější
V záhonu kořeny chrání okolní zemina, v květináči jsou vystaveny mrazu ze všech stran a promrznou o mnoho stupňů níž. Proto:
- Nádobu obalte bublinkovou fólií, jutou nebo starou dekou — tady fólie zvenku vadí nejméně, protože izoluje kořenový bal, ne rostlinu.
- Postavte ji na polystyren nebo dřevo, ne přímo na dlažbu — chlad zespodu je nejhorší.
- Přesuňte nádoby ke zdi domu, ideálně na jižní nebo východní stranu, kde je závětří.
- V zimě občas zalijte — vysychání v nádobě je častější příčina úhynu než samotný mráz.
Kdy ochranu nasadit a kdy sundat
Nasadit ji nespěchejte. Rostliny potřebují postupné ochlazování, aby vůbec otužely; kdo zabalí v půlce října, dostane měkkou rostlinu, která v prosinci pomrzne víc než nechráněná. Správný čas je až po několika lehkých mrazících, obvykle v listopadu.
Sundat naopak spěchejte. Na jaře, jakmile skončí trvalé mrazy, zábal odstraňte — pod textilií se rychle oteplí, rostlina začne rašit, a pak ji první jarní mráz zasáhne v tom nejcitlivějším stavu. Mulč od kořenového krčku odhrňte, aby báze mohla oschnout.
Časté dotazy
Kdy přijde první mrazík?
Ve většině vnitrozemských oblastí mezi polovinou září a polovinou října, v podhorských a mrazových kotlinách i dřív. Rozhodující nejsou průměry, ale jasná bezvětrná noc — právě za ní klesá přízemní teplota nejrychleji a nejhlouběji.
Můžu na zakrytí rostlin použít igelitovou fólii?
Přes noc jako nouzové řešení proti prvnímu mrazíku ano, na zimní ochranu ne. Fólie nedýchá, sráží se pod ní vlhkost a rostlina se buď zapaří, nebo ji obalí led. Na zimu použijte netkanou textilii, jutu nebo chvojí.
Musím na zimu chránit i otužilou zeleninu?
Kapusta, polníček, špenát ani pórek ochranu nepotřebují — mráz snesou a některé po něm dokonce zesládnou. Lehká textilie se hodí jen tehdy, když chcete sklízet i za silnějších mrazů, protože usnadňuje přístup k neprozmrzlým listům.